Přestěhováno na huhu-blb.blog.cz ... Archivní záležitost x)

~Už nelze se vrátit, darovat svět, Tak roztáhni paže, vítej mě zpět.~

~Zubaty problem

4.kapitola - Prací prášek

Uh, nevim, nevim .D
Vešla jsem dovnitř. Úh, měl to tady útulný. Předtím jsem si toho moc nevšímala. Když se dozvíte, že jste upír, nemáte zrovna náladu na pokukování po Fénixovi nebo rozkošně vypadající knihovně.

No nic. Kecla jsem sebou do pohodlně vypadajícího křesílka. Tohle nebylo pohodlný, tohle bylo něco víc.Jako kdybych se propadala do převeliký změti peřin, pročemž by každá byla od Silanu.

Táá hébkóst!

 Bože všemohoucí, úžasňácký.Takový křeslo mít doma, tak si pískám lady craneval.

 Tamtydydýý tamtydydydidam... párarara.

Budu se muset Brumly zeptat , kde ho koupil. Tesco? Hypernova? Nebo někde jinde než v mudlovskym obchoďáku?

Když už bych někam vlezla, tak bych si tam mohla koupit i ten Silan "pro jemnost a svěžest" a možná i Ariel. Nebo Persil? Ty vole, toť otázka. Nevím, Jehovo pomož mi. Taky bych se mohla vrhnout do nějakýho náboženství. Abych se obracela pořád na toho samýho boha.

Hysterie se dostavuje.

"Tak slečno, co mi nesete?" vyrušil mně Brumla z velmi důležitého přemítání o pracích prášcích a naboženství.

Sice jsem si dost podstatně jistá, že ví přesně, co mu nesu, ale přesto jsem začla chabě vysvětlovat situaci a zdůraznila, že Abbotová má neskutečnej ječák. Samozřejmě že jsem vynechala ty svý prapodivný samolibý pocity. Vypadal pořád stejně. Nezaujatě a přesto vám něco v něm dávalo jasně najevo, že vám rozumí a baví ho poslouchat vaše problémy s kloubama a nateklym uchem. No jo, Brumla se vyzná. Ale mohl by mi něco říct, nějakej svůj názor. Nebo alespoň to, že už můžu jít. Humlááá, To mě sere.

Máte rádi humry? Já ne. A co krevety? já v podstatě nic z toho nejim, ale zeptat jsem se mohla.

"Tak slečno, myslím že to bylo zbytečné vás sem posílat." to jsem dva, můžem si podat ruce.

Na to jsem se napřáhla s rozevřenou dlaní směrem za stůl k Brumbálkovi. Chvilku na mně koukal, možná pobaveně, to už nevim, ale nějak koukal. To vim jistě. Pak prostě natáhl ruku a potřásl si se mnou. Usmála jsem se. Nu což, jednala jsem spontáně, než mi něco stačilo dojit, už jsem mu třásla pravicí. Ale měla jsem pocit zadostiučinění. Hehe.

"No, jsme na tom stejně pane profesore" zase jsem se uculila. Pro jistotu.

"Tak tedy, řekl bych, že už můžete jít" Juhúúú, můžu jíít.

" Tak já jdu, nashle" Urrrróóóó. Kejvnul mi na mojí zahlaholenou větičku.

Celkem jsem pospíchala. Za chvili by totiž měla končit Obrana a ja si tam ještě musim vyvednout brašničku s učenim. A pak do žebříku na půdu. Další hodina je Jasnovidectví. Heuréka. Je tam sice největší vtipnost, ale jinak strasný vedro a spavá atmosféra. Madam Loolen, jak si nechává říkat, je naprosto šílená ženská. Vždycky řekne nějakou blbost a pak cela zbělá, když se to nevyplní.

Vypadá jako magor. Má neustále vykulený bulvičky a našpulenou pusu. Všechny si měří vystrašeným pohledem. Buď je to z těch jejích věšteb nebo má fobii z lidí.

Pryč od Lulu, je prostě šáhla. Konečně jsem sešla z toho strašlivýho schodiště. Vpochodovala jsem na chodbu a štrádovala si to k Obraně.

Lehce a pomalu jsem zaťukala a vešla. Všichni seděli v lavicich uplne narovno a zírali na Abbotovou. Zřejmě ve svém hysterickém záchvatu ječivosti pokračovala i po mém odchodu. Předpokladám, že na konci roku odejde kvůli mně, určitě má teď nějakej šok a bude muset ke sv. Mungovi. Snad bude mít ten další učitel trochu toho pochopení a nižší hlas. Nesnesla bych kdyby to byl nebo byla další ječákoidní tupá hlava. Po dnešnim dni se moje sympatie k Abbotový zhoupli směrem nula.

"Tááák záá chvíílííí náám končíí hodííínáá táák sííííí sbaltééííí" zaječela od katedry.

Ozvalo se mnohonásobné šustění, jak si všichni skládali do svejch brašen knížky. Popadla jsem si tu svojí a vyšla s davem z učebny. Lily jsem nemusela nijak dlouze hledat. Stačilo zaslechnout další hysterické vřískání. Začínám si připadat jako v tom filmu - Vřískot. Sice tam ty lidi na můj vkus ječeli málo, když se to jmenuje Vřískot, ale vystihuje to dnešní den. Šla jsem tedy za dalším ječákem. Hned mi bylo jasný kdo stojí za tim, že se Lily vyřvává. Ano, zase Potter, obrýlenej kripl. Nemám ho ráda. Všude je oblíbenej a já nemám zrovna v lásce oblibený. Většinou je kolem nich moc lidí a to mi celkem vadí. Tak jsem se teda prišourala k těm dvoum a vypozorovala, že Potter ma na tváři něco, co se dost podstatně podobalo obtisku ruky a Lily mela kolem hlavy srdíčka, který hlásali, že Lily tajně miluje Pottříka. ÚÚh, bože, kdy už tohle přestane? Začlo to někdy kolem začátku druhýho ročníku. Měla bych jít pryč. Ale já ne. To ta moje dobrá dušička. Každýmu chci pomáhat. Strašný. A nechápu, proč si Lily ty motýlky nesundá, vždyť to určitě bude nějaký jednoduchý kouzlo. Ooou, Lily změnila pozici. Zřejmě přešla do nového útoku.No jo, jdu to zarazit.

"Lily, pojď pryč, to bude dobrý" začla jsem mírně opatrně.

Je vznětlivá víc než jsem si myslela. Otočila se na mně, chvíli mně svým pohledakem rentgenovala, spalovala, vraždila a nakonec uhladila do normalniho stavu. Jako ve středověku. Pomstááá. Ach jo, musím ji prostě odtáhnout.

"Lily" dodala jsem a tentokrát jsem si dala záležet na tom, aby byl jasně slyšitelnej můj autorativní tón. Lily se zase otočila na mně a přišlo mi, že se snad zalekla. To vám bylo potěšení koukat na ní, možna se až teprve teď dostala do reality. Pak ale zavrtěla hlavou. Jo, chce to Potterovi ještě jednou nandat? S radostí se připojím, dneska už podruhé.

"Tak hele Pottere, koukej sundat ty srdíčka! Vložila jsem se do toho "a nech Lily na pokoji" hlavně v klidu.

"nooo, možná za něco" a naprosto šíleně se zasmál. Asi chtěl od Lilušky pusinečku. Že já se do toho montovala. Úúúúú. Alespoň, že tu není Remus. Moje smysly mi sice napovídali, že nebude zrovna daleko od nás, ale aspoň v prozatím bezpečný vzdálenosti.

Bože, proč má Potter porád něco. Zkurvený podmínky. Blbý srdíčka, blbej Potter, blbá Bellatrix!

Ale proč setím zabývat. Že já jsem tak blbá a nechám se tady takhle zotročovat. Prostě ty srdíčka sundám sama. Napadnout mně to dřív nemohlo, co?! Dementní mozek, idiotské Bellatrix.

Tak jsem prostě mávla hůlkou a pronesla patřičné zaklínadlo. A ejhle zmizelo to. Vážně krutá situace. Lily si je nemohla sundat sama, protože měla hlavu plnou pomsty, Potter měl trapný podmínky a já na to přijdu až teď, po takový době. Aspoň že tak.

"Pojď Lily, jdem na Jasnovidectví" a zatahala jsem jí za ruku, aby věděla, že už je zpátky mezi normálníma.

***

Jakmile skončilo jasnovidectví, měli jsme volno. Já jsem se rozhodla si na začátek oběda počkat v pokoji s nějakou knihou. Když jsem to vzkecala Lily, tak se rozhodla, že půjde se mnou. Hranice mezi náma dvěma se začínaj rozmazávat. Kupodivu mi to nějak nevadí. Až na ten ječák je Lily celkem v pohodě.

Cestou do Nebelvírské věže jsme se zastavily v tý knihovne. Lily se probírala knížkama, který zřejmě potřebovala na učení. Mně domácí ůlohy nikdy nerozptylovali.Učitelům přeci nevadí když to jedna bezvýznamná osoba nemá. Zabrousila jsem ke kniham o tajmených bytostech. Jo, chtěla jsem se dozvědět víc o sobě, o své "druhé duši". Našla jsem asi dvě ůtlý knižečky, ve kterých by se možná něco dalo najít. nenápadně jsem si je sbalila do brašny, protože bez výslovného dovolení madam Pinceové se knihy nemůžou odnášet. A než abych jí tady vysvětlovala proč too a tamto tak to radši udělám po svym. Ještě jsem zabrousila do omezeného přístupu, povolení jsem ještě pořád měla. Tam jsem našla jednu, která sice nijak vábně nevypadala, ale když jsem ji zběžně prolistovala, zjistila jsem, že má dost obsáhlé informace. Snad se Lily nebude zajímat. Doufám, že je dostatečně blbá na to, aby si myslela, že se jen tak "zajímám" pro radost duši, pro nové informace do života xP. Nad těmahle myšlenkama jsem se sama sobě šklebila.

Lily mi zaklepala na rameno, už chtěla jít. Hodila jsem tu třetí knížku ke zbylým dvoum a šla s ní do věže a pak do našeho společného pokoje. pohodila jsem brašnu vedle postele, sedla si napostel a přikrila si nohy perinou. Pak jsem se jenom opřela o zeď a začetla se do právě získaných knih. Do právě získaných překvapení a nových objevů. Do nových možností...
Žádné komentáře
 
vetsina postav patri J.K. Rowling x)