Přestěhováno na huhu-blb.blog.cz ... Archivní záležitost x)

~Už nelze se vrátit, darovat svět, Tak roztáhni paže, vítej mě zpět.~

~Zubaty problem

5.kapitola - za vsechno muzou knihy

Pardon, ze mi to tak dlouho trvalo. Pardon, ze je to na konci tak utly. Pardon, ze je to tak nudny. Pardon, ze je tam spousta gramatickejch chyb. Pardon, ze je to tak kratky.
Chtela jsem to dodat dneska. Aby mela KiVi pokoj svaty ^^. Je to sice utly, ale to neznamena, ze napinavy, spis naopak o_O. Ale to nevadi, snad to jeste nekdo cte xD. Silne doufam, ze se to alespon nekomu bude libit ><. Diky, ze to prectete.
Vase ozubena xD.
_____________________________________

Odložila jsem poslední knížku. Byla jsem vlastně zděšená - dozvěděla jsem se, že se upíři i vlkodlaci mohou proměnit ve své "druhé já" kdy chtějí. Ale uplně mně dodělalo, když jsem v tý pekelný knize našla něco jako návod na proměnu, s obrázkem proměněného upíra. Vypadal tak strašně děsivě! A to radši nezmiňuju vlkodlaka.
 
Lily už dávno pochrupovala, já jsem jak člověk trpící  demencí neustále čuměla z okna. Na déšť, na mráčky, na sluníčko,co tam nebylo, na hvězdičky co už stačili vylézt a blik blik, tyhle žvásty bych si měla nechat pro někoho jinýho. Třeba pro babičku.Ano! pro babičku, nic lepšího mně vááážně napadnout nemohlo. Moje babička je totiž už nějakej ten pátek pod zemí. Přesněji řečeno, skoro deset let. Deset let bez mé ubohé chudinky babičky. Těžký sarkasmus. Moje babička nebyla zrovna nejpřívětivější člověk pod oním sluníčkem, mráčky...ááá zasnívám se. To je zlý. Radši jsem zhasla a jala (aut.-xDxD božíčku na krížku ) se spát.
                                                
                                                                   ***

     Další den byl brutální. Byla jsem vyvolaná z Lektvarů, Jasnovidectví a z Formulí. Black s Potterem na mně neustále nenávistně zírali a uráželi mně. Naprosto nechutné. Chtěla jsem je vykastrovat. Remuse jsem potkala ve sklepení po cestě na lektvary. To bylo taky povzbuzujicí. Další kandidát na kastraci byla Lily. Sice by se mi u ni ta kastrace nemusela dělat zrovna nejlíp, ale nějak bych to zvládla. Ona si totiž dovolila mně na večeři polít nějakým sajrajtem co pila. Šikovné děvče. Radši jsem se hned zvedla a odšinula si to do pokoje. Momentálně se snažim usnout, ale ty knížky mi prostě vrtaj hlavou. Sbíječka mi tam pořád dělá "brmvrrbrm" ...se divim že ty silničáři ještě nespěj, vždyť pracovní doba je nějakejch 8 hodin.

"brmvrrmmbrnnn..."

"brnfff"

"bbrr...___"

                                                                  ***

"Hu!UH!BBRRNNN!" s timhle veselym zahuhlaním jsem vystřelila z postele.

Nejspíš se na tom podepsala sbíječka. Počkat. Je nějaká tma. pro jistotu jsem vykoukla z okýnka. Ó ano, probudila jsem se někdy bůhví kdy a málem ještě probudim Lily, jsem to ale exemplář.Takže jo, zalehnu a budu spat. Tečka. Konec.Nic víc.

"mmmmm"

"brmpfff..." *šusty šusty*  (autp.pozn. - prosimvas, neodvozujte od toho ono vulgarni slovo^^)

"éééém, plbrmpff" *další netrpělivé převracení*

"kurva !" šeptem jsem si zakřičela ... Ono jde šeptem  křičet ?
*další nadávky jsou buďto neidetifikovatelne nebo nezveřejnitelné*
Proč prostě neusnu? Jindy jsem cela posraná abych to už konečně zalomila a teď...Vidite sami, že jo.
...
A zase se chovám jako debil. Že nevíte, co jsem udělala? Ááno, otevřela jsem jednu z těch zlostnejch knih (nebo "ch"?) Znova jsem se začetla, nejdřív popis všech těch vymožeností.Začínám si připadat jako z těch časopisů o vytuněnějch autech. Až na to, že já jsem člověk. Ne, upír. Sakra, ještě chvíli a zamotám sem i muchlorohýho chropotala.
Pokračovala jsem v knížce, popisujou tam prakticky všechno - jak správně zakousnout, proměnit se, a tak dále. Zajímavé. Do týhle chvíle jsem si myslela, že mně už nemůže nic překvapit.
Dočteno...zase.
                                                                  ***

Ráno jsem se probudila celkem vyspale, takže jsem to nakonec stejnak usla. Vůbec si totiž nepamatuju, co jsem dělala po přečtení tý knihy. To je jedno. Lily už dávno poletovala okolo a zase se tvářila strašlivě důležitě. Silně doufám, že jí toho jednou zbavím. Koukat se každej den na to její cupitání s našpulenou pusou je dosti ...uehmue...zvláštní. 
Jen, co jsem se oblíkla, zahlaholila jsem na Lily něco jako "ahoj" a šla na hodinu. Na snídani jsem neměla chuť, páč ty knihy se mi v hlavě celkem dost krutě zabydleli.
Krásný tohlencto. Dneska máme jako první Dejiny, takže si ještě chvíli pospim, hned potom Formule a pak Obranu. To snad zvládnu. A tak jsem šla, šla a nevšímala si, že se mi jde nějak lehce. Občas se na mně někdo podivně zadíval a některý holky se začli chichotat. To mě ale nevyburcovalo k žádný aktivitě. Normálně jsem si sedla a Binns začal vykládat...chtěla jsem si vyndat sešit a začít si něco čmárat, nebo napsat jakousi poznámku o trollovi, který se vzepřel své matce, ale moje brašna byla fuč. Pryč. A jak jsem si konečně všimla, moje boty taky. Jestli moje tváře uměj rudnout, tak bych mohla konkurovat ředkvi.
    
         Dobře, boty ještě nejsou tak strašný. Taky jsem mohla přijít bez kalhot nebo trička. Ale stejně. A ještě ta brašna. Bože, jsem to ale kráva. Moooooo!

"Pančtelimůžusiprosimvásdojítprobrašnunějakjsemjizapomněla" vyhrkla jsem rychle.

Binns jen zmateně zamrkal a uvolnil mě. Vyběhla jsem ze třídy a shcody brala po dvou.
Když jsem konečně dorazila do Nebelvírské věže, nikde nikdo, tak jsem vyběhla do pokoje, nandala si boty a popadla brašnu. A pak jsem si jich zase všimla. Knihy, co se nevině valély na mém stolku. K něčemu mě to začlo ponoukat. Lákalo a vábilo moje smysly. Udělala jsem pár kroků vpřed a popadla je do rukou. Teď už jsem byla tak dychtivá, že mě nezastavilo ani skoro neslyšné zavolání mého jména. Brašnu jsem pohodila zpátky vedle postele a  otevřela první z nich. Spěšně jsem nalistovala stranu s popisem proměny. Rychle jsem očima přeletěla stránku a otevřenou ji položila na peřinu. Sama jsem si stoupla nad ni, abych  se mohla ve stoje přeměnit a zároveň zírat do knihy aby vše proběhlo správně. Z četby jsem věděla, že se to napoprvé nemusí povést uplně dokonale a nebo vůbec, ale chtěla jsem to jenom zkusit.

V knize stálo, že semám soustředit jen na obraz sebe sama přemněněné.
To mi celkem šlo. Dalším bodem napnout celé tělo a burcovat svoje prsty, aby se prodloužili do drápů...

Cítila jsem zvláštní brnění po celém těle.  Ze zad mi něco rašilo a prsty byli čím dál lehčí.
Košile, kterou jsem dneska vyhrabala z kufru jakožto slavnostní oblek, se začla rozepínat, některé knoflíky spíš odletěli. Kalhoty mi zůstali asi jako jediné. Ostatní ze mě spadalo jak švestky na jaře. Otevřela jsem oči. Moje prsty vypadali přesně tak, jak v knize. Podlouhlý, kostnatý něco s ostrym drápem, samozřejmě na konci. Na zádech byla jakási atrapa zvětšenejch netopýřích křídel. Nebyli úplný a blána mezi nima byla hodne slabá. Na rtech jsem cítila své dva špičáky, o hodně delší než normálně.

Mojí mysl začla ovládat touha po krvi. Ale neovládla mně naplno, kladla jsem to za vinu nedokonalé přemněně. Prostě něco jako hlad...nebo žízeň. Takže jsem to zkusila, mohla bych se zase pěkně rychle přemněnit zpátky. Nechci riskovat. Začla jsem si vyprazdňovat hlavu, to je hlavní bod pak už jen zas představa sebe samé jako normálního člověka. Skoro to samý  jako předtim.  Křídla jsem měla pryč a prsty se pomalu svrkáváli. Byla bych se dopřemněnila, kdyby do pokoje nevtrhla Lily.

"Kde ses toulala? Binns mně za tebou vyslal, už je skoro konec hodiny".

Moje prsto - drápy se přestali měnit. Rychle jsem je schovala za záda, aby si jich Lily nevšimla. Usmála jsem se na ní, ale ona na mně jen poděšeně zírala.

Mojí mysl začla ovládat touha. Touha po Lilyině krvi. Každá buňka jedné mé poloviny křičela, že je o žízni. Ta druhá mně přesvědčovala o pravém opaku. Bylo to něco, jako když byste byli pod kletbou imperius a chtěli jí vzdorovat. Nikdy jsem pod ní nebyla, to je jasný, ale máti mi o tom vyprávěla. Někdo vám hustí do hlavy, abyste udělali to a to a když se tomu bráníte, tak akorát hodíte držku.

Udělala jsem jakési dva kroky směrem k ní. Moje druhá plovička si všimla, že Lily je nějaká zkamenělá, ale než to stačila jakkoli vyhodnotit, první se do ní pustila.

Takže jsem teď stála asi tři metry od Lily a kejvala se ze strany na stranu.  Ta vám má pud sebezáchovy. Pořád tam totiž stála. No jo, člověk si nevybere. Tohlebudu muset nějak zvládnout sama samotinkáá.

...
Poslední komentáře
05.05.2008 16:51:58: jaaj, moc diky x) uz pracuju na dalsi, ale ted, jak me to ozarilo a vrhla jsem se na Haf je mocne, t...
05.05.2008 16:21:37: Tak to byl mazec, fakt super! Jinak promiň, že jsem si ji četla až teď. :))
23.04.2008 14:28:42: No POVEDLA SE!!!!!!!smiley${1} Tak nezlob a přidej další smiley${1}
23.04.2008 14:10:12: supeeer a slááááva bylo to skvělý :) a sem teda zvědavá co se jí nepřeměnilo...že by zoubky??...
 
vetsina postav patri J.K. Rowling x)